Vepřovice cihla

Na Moravě – v její bývalé německé části – se dodnes udržela zkomolenina kotovice z německého slova Kotziegel = cihla z bláta. Se stavbami z nepálené hlíny je možné se setkat po celém. Tato cihla využívá jako základ tisíci let ověřené vlastnosti cihelného střepu a moderní konstrukce, které jsou: speciální tvar otvorů, vylehčení hmoty drobnými póry, zámkový systém zazubení, velikost tvárnice atd.

Tyto moderní konstrukce spolehlivě splňují často protichůdné požadavky a to: tepelný odpor, pevnost, zdravé mikroklima, akumulace tepla a difúze. Na této stránce jsou výsledky na dotaz vepřovice cihla v aktuálním křížovkářském slovníku. Slovník se neustále rozrůstá. Pokud ti zde nějaká definice chybí nebo o nějaké víš, POŠLI NÁM SVOJI DEFINICI právě skrze tento formulář.

NEPÁLENÉ CIHLY, VEPŘOVICE , BEJKY. Cihla vyrobená z jílovité hlíny s příměsí plev a vepřových štětin ( vepřovice ), sušená na slunci. Ve vesnickém stavitelství se nepálené cihly rozšířily v 18. Pevnost v tlaku se u nepálených cihel pohybuje v rozmezí 3-MPa (obvykle kolem MPa). Dříve se do nepálených cihel přidávaly i kozí chlupy nebo vepřové štětiny – z toho odvozen název vepřovice.

Dnes můžeme najít na trhu dokonce cihly. Pro zlepšení vaznosti materiálu se do hlíny přidávala řezanka, štětiny, ječné plevy, pazdeří a podobné látky. Sušení se provádělo ve stínu po dobu několika měsíců. Cihla nemusí být jen stavebním materiálem, který bude schovaný pod omítkou.

Cihla v interiéru může hrát i roli zajímavého designového prvku. Cihly jsou velmi starým stavebním prvkem. Nejstarší jsou cihly sušené ( vepřovice ), známé nejméně tisíc let. Od starověku se vyrábějí pálené cihly.

Nepálená cihla v moderním provedení. Ve srovnání s pálenými cihlami si pak i ta nepálená dokáže zachovávat poměrně dobré technické parametry, ať už se jedná o pevnost v tlaku srovnatelnou s běžnými zdicími materiály pro nízkopodlažní zástavbu, či o tepelně-izolační vlastnosti srovnatelné např. Cihla je stavební prvek, lidmi vytvořený umělý „kámen“, vyrobený formováním hlíny do pravidelných útvarů (nejčastěji kvádrů s poměrem stran : : existují ale i složitější moderní tvary). Nejstarší formou jsou cihly sušené ( vepřovice ), známé nejméně tisíc let.

Velmi často se cihla objevovala také ve starokřesťanské architektuře. Opravdový boom ale cihly zažil v období gotiky, která dosáhla mistrovství ve složité cihelné architektuře. Tento styl staveb se dodnes zachoval především v severní Evropě, u nás tomuto způsoby staveb zůstali věrny především Baťovské dělnické domky ze začátku 19.

Název vepřovice pravděpodobně vzešel z jedné z oblíbených pojících surovin, které se do hliněných cihel přidávaly – z vepřových štětin. Termín kotovice , hojně užívaný na jižní Moravě v bývalém německém území, je pak odvozem právě z němčiny , odkud zkomolené „Kotziegel“, tedy „ cihla z bláta“ dalo vzniknout názvu kotovice. Olomoucký kraj – Pět zdí domů se v kraji zřítilo během tohoto týden. Většinu z nich si majitelé postavili z nepálených cihel , takzvaných.

Velikosti cihel se liší především v jejich tloušťce (cca - 1mm), délka a šířka jsou. Oproti klasickým páleným cihlám existuje i téměř nepoužívaná cihla hlíněná ( vepřovice , kotovice, kota, vepříky, Kotziegel). Ta je oproti pálené podstatně méně pevná a při styku s vodou dochází k jejímu rozrušování a drolení. Dovolujeme si Vás pozvat dne 9. Praská to když jsou materiály rozdílné horizontálně.

Ta z vepřáků sedne a vznikne výškový rozdíl. Pokud máte zeď a její např. Vepřovice se sesedá pod zatížením, pálená nikoliv.